Home » Ronnieho svět » Ronnie agility

Agility

Agility podle anglického slovníku znamená defakto „čilost, hbitost“. Tento kynologický sport je relativně mladý. Agility se poprvé představilo v Anglii na Cruftově výstavě v roce 1978 a velmi rychle se rozšířilo po celém světě.
V podstatě vznikl jako menší alternativa parkurového skákání koní. Určité rozdíly však mezi psím a koňským parkurem jsou, a to především ve velikosti překážek (ty psí jsou mnohem menší). Pejsci jsou však mnohem pohyblivější, takže kromě klasických skokových překážek mívají v parkuru zařazen i slalom, kladinu, šikmou stěnu, houpačku, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel. Dalším, poměrně podstatným rozdílem je to, že psovod na psovi nesedí jako jezdec na koni, ale běží vedle něj. Pes nemá vodítko ani obojek a psovod jej ovládá pouze slovními povely, vlastním pohybem a ukazováním. Vzájemný dotek psa a psovoda se hodnotí jako chyba.
Tento kynologický sport je vhodný pro psa jakékoliv velikosti, pohlaví a plemene (PP nebo bez PP). Na závodech agility tak můžete vidět startovat desetiletého dorostence s jezevčíkem zrovna jako zralého šedesátníka s německým ovčákem.

Pejsci jsou rozděleni do velikostních kategorií podle kohoutkové výšky:
- psi do 34,99 cm (tzv. kategorie Small)
- od 35 do 42,99 cm (tzv. kategorie Medium)
- od 43 cm výše (kategorie Large).

Kategorie se liší především výškou skokových překážek (pro malé pejsky je samozřejmě výrazně menší než pro ty velké), ale také výškou proskokového kruhu a délkou skoku dalekého. Ostatní překážky zůstávají shodné pro všechny kategorie.
Kromě tohoto základního členění podle velikosti pejsků (používají se zkratky SA – small agility, MA – medium agility a LA – large agility) se také závodící dělí do výkonnostních tříd. Všichni psi na začátku startují ve třídě A1. Na neoficiální závodech na začátku se startuje ve třídě A0. Pokud splní určitá kriteria mohou postoupit do vyšší třídy.
Trať agility mívá 12 až 20 překážek a záleží na rozhodčím, jakým způsobem celý parkur postaví. Parkur je sestaven z překážek skokových (jednoduchá skoková překážka, proskokový kruh, skok daleký, dvojité skoky…) , probíhacích (pevný a látkový tunel, slalom) a zónových (kladina, houpačka, šikmá stěna), občas bývá zařazen také stůl. V době, kdy na trati běží tým ( tj. pes a psovod ), se na parkuru nesmí pohybovat další psovodi a psi. V celém ohrazeném prostranství je kromě startujícího psovoda a jeho pejska pouze rozhodčí a dále pomocníci (někdo, kdo zapisuje výsledky, časoměřič, pomocníci zvedající spadlé tyčky apod.).
Výsledné hodnocení záleží především na tom, s jakým počtem trestných bodů dokáže tým (psovod+pes) dokončit předepsaný parkur. Trestné body se udělují za chyby nebo tzv. odmítnutí – vždy je to 5 trestných bodů. Za co konkrétně se trestné body udělují, je podrobně popsáno v Řádu agility. Druhým kritériem, které rozhoduje o pořadí týmů v případě rovnosti trestných bodů, je čas, v jakém tým trať absolvuje. Je také možno docílit tzv. diskvalifikace, nejsnadněji tím, že pes překoná jinou překážku, než která je v pořadí, ale to rozhodně není účelem. Možných důvodů pro diskvalifikaci je více, podrobnosti opět najdete v Řádu agility.
Ročně se pořádá spousta oficiálních, neoficiálních závodů, výcvikové tábory a určitě ve Vašem blízkém okolí se nachází kynologické cvičiště, kde agility provozují.
Není tedy nic jednoduššího než se zajít podívat a vyzkoušet, jak to bude Vás i Vašeho psa bavit. Ať už se rozhodnete pro rekreační agility nebo výkonnostní, tak by mělo jít hlavně o zábavu a vzájemný vztah.